„Brexit“ je označení pro proces vystoupení UK z EU. Jedná se o složené slovo z dvou anglických slov Britain (Británie) a exit (vystoupení). Dne 23.6.2016 proběhlo v UK referendum o vystoupení z EU. Britové tak 51,9 % většinou rozhodli dále v EU nesetrvat.
I přes to, že výsledek referenda není právně závazný, rozhodla vláda UK v souladu s výsledkem referenda oznámit záměr vystoupit z EU dne 29.3.2017, čímž byl spuštěn proces dle čl. 50 Smlouvy o EU (SEU).

Do přijetí Lisabonské smlouvy (v roce 2007) neobsahovalo primární právo EU ustanovení, které by zakotvilo konkrétní postup pro vystoupení členského státu z EU. Lisabonská smlouva v tomto směru do primárního práva, konkrétně Smlouvy o EU, zakotvila čl. 50. Ten stanovuje pravidla procesu, který umožnuje členskému státu zahájit kroky směřující k ukončení členství tohoto státu v EU novým, řádným způsobem. Proces stanovený tímto článkem umožnuje kterémukoliv členskému státu jednostranně rozhodnout o svém vystoupení z EU. Samotné rozhodnutí o vystoupení není jakkoliv podmíněno souhlasem jiných členských států či institucí EU. Proces vystoupení členského státu je zahájen okamžikem, kdy stát oznámí záměr vystoupit Evropské radě. Od tohoto okamžiku začne plynout dvouletá lhůta určená pro nalezení dohody o vypořádání vzájemných vztahů a o rámci budoucích vztahů.
Evropská rada následně rozhodla o zásadách vyjednávání mezi EU a vystupujícím členským státem. Jednání s UK o brexitu jsou první svého druhu, jelikož se dosud žádný členský stát z EU vystoupit nerozhodl.

https://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-17-648_cs.htm

Referendum o setrvání země v EU Britům přislíbil tehdejší premiér David Cameron 23.1.2013. V projevu k budoucnosti EU a vztahu UK k EU uvedl, že by se hlasování mohlo konat v roce 2017, pokud by jeho konzervativní strana ve vládě setrvala i po parlamentních volbách v roce 2015. Vedle myšlenky o uskutečnění referenda premiér Cameron rovněž projevil zájem vyjednat novou dohodu mezi UK a EU, která by zároveň změnila celkové směřování evropské integrace tak, aby byla Evropa z pohledu UK více flexibilní a některé pravomoci byly vráceny zpět na národní úroveň.

Své požadavky na reformu vztahu mezi UK a EU oznámil Cameron 10.11.2015. Seznam zahrnoval například záměr vyvázat Velkou Británii ze závazku usilovat o stále užší svazek mezi národy Evropy („ever closer union“), který je součástí základních smluv EU.

Dále britský premiér požadoval omezení volného pohybu osob z nových členských zemí a snížení sociálních dávek pro přistěhovalce z EU pracujících v UK, ochranu zájmů nečlenských zemí eurozóny a větší konkurenceschopnost EU omezením regulací a rozšířením jednotného trhu.

Dne 2.2.2016 byly předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem zveřejněny komplexní návrhy řešení k britským reformním požadavkům vůči EU. Jednalo se o zásadní krok v rámci dlouho debatované reformní agendy.

Britské požadavky projednali lídři zemí EU na zasedání Evropské rady v Bruselu 19.2.2016.

Dohoda o reformě EU, kterou David Cameron s ostatními zástupci zemí EU uzavřel, zahrnovala čtyři oblasti: volný pohyb osob, suverenitu, ekonomiku, konkurenceschopnost. Účinnost dosažené dohody byla podmíněna setrváním UK v EU, o kterém mělo být rozhodnuto referendem.

Právní řád EU explicitně nepočítá s možností zastavit již probíhající proces vyjednávání o vystoupení. Rozsudkem z 10.12.2018 (ve věci C-621/18) však Soudní dvůr EU rozhodl, že členský stát, který oznámil Evropské radě svůj záměr vystoupit z EU, může své oznámení jednostranně odvolat. Tuto možnost má kdykoliv před vstupem dohody o vystoupení v platnost nebo (v případě neexistence dohody) kdykoliv před uplynutím lhůty dvou let (případně prodloužené) od oznámení záměru vystoupit. O odvolání by muselo být rozhodnuto v souladu s ústavními postupy UK a muselo by být Evropské radě sděleno písemně.

https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/eu-uk-after-referendum/

23. června 2016 – Britové hlasují v referendu o setrvání v evropské osmadvacítce.

23. června 2016 – Referendum o vystoupení UK z EU (51,9 % pro vystoupení)

29. března 2017 – UK oficiálně oznámilo úmysl vystoupit z EU, od tohoto data běží dvouletá lhůta pro nalezení dohody o vypořádání vzájemných vztahů.

29. dubna 2017 – Evropská rada přijala pokyny k jednání o brexitu.

22. května 2017 – Rada přijala vyjednávací směrnice a určila Michela Barniera hlavním vyjednavačem, který s UK jedná jménem EU27.

červen až listopad 2017 – jednání mezi EK (týmem Michela Barniera) a UK, celkem 6 vyjednávacích kol v rámci první fáze.

15. prosince 2017 – Evropská rada rozhodla, že bylo dosaženo dostatečného pokroku a přijala pokyny pro zahájení druhé fáze jednání.

29. ledna 2018 – Rada přijala doplňující směrnice pro vyjednávání zabývající se i možností přechodného období.

28. února 2018 – EK zveřejnila očekávaný návrh právního textu dohody
o vystoupení UK z EU.

23. března 2018 – Evropská rada přijala pokyny k rámci budoucích vztahů mezi EU a UK.

12. července 2018 – Byla zveřejněna Bílá kniha UK o budoucím vztahu s EU, následně
ve funkci končí vyjednavač UK pro brexit David Davis a ministr zahraničních věcí Boris Johnson.

25. listopadu 2018 – Na mimořádném zasedání Evropské rady (dle čl. 50 SEU) byla potvrzena dohoda o vystoupení.

15. ledna 2019 – Dohoda o vystoupení UK z EU i politická deklarace byly odmítnuty britskými poslanci Dolní sněmovny britského Parlamentu v rámci hlasování („meaningful vote“).

29. ledna 2019 – V Dolní sněmovně britského Parlamentu proběhla debata a hlasování o tzv. plánu B pro další jednání o brexitu. Ze 7 poslaneckých pozměňovacích návrzích byly schváleny 2, a to návrh I konzervativní poslankyně Caroline Spelmarové (připravený společně s labouristickým poslancem Jackem Dromeyem) poměrem hlasů 318:310 (dle návrhu by UK nemělo vystoupit z EU bez dohody o vystoupení a bez rámce pro budoucí vztahy) a návrh N konzervativního poslance Grahama Bradyho poměrem hlasů 317:301 (návrh se týká požadavku nahrazení severoirského backstopu „alternativními opatřeními“, aby nevznikla tvrdá hranice.; dle návrhu by vystoupení UK z EU mělo proběhnout na základě dohody, jejíž znění je však nutno upravit tak, aby zahrnovala požadovaná jiná ujednání).

14. únor 2019 –  Proběhla debata a hlasování v Dolní komoře britského Parlamentu. Britští poslanci navázali na hlasování z 29. ledna. Britská vláda utrpěla symbolickou porážku, neboť poslanci odmítli původní usnesení vlády, kterým měli vzít poslanci na vědomí, že podpora postupu vlády UK stále trvá. Poslanci hlasovali rovněž o dvou pozměňovacích návrzích k tomuto usnesení. Ani jeden z nich však nebyl přijat.

Očekáváno:

do 12. března by měla proběhnout v Dolní komoře britského Parlamentu debata a hlasování o dalším postupu

29. března 2019 – Předpokládané datum vystoupení UK z EU. Jakmile se z UK stane třetí země, lze zahájit konkrétní jednání o budoucích vztazích (obchod, bezpečnost atd.).

do konce roku 2020 – Přechodné období, bude-li dohoda o vystoupení a nedojde-li ke vzájemné shodě na prodloužení.

Jednání za EU-27 vedl zástupce EK, bývalý eurokomisař Michel Barnier. Ten vyjednával na základě pokynů Evropské rady, tedy hlav států a vlád zemí EU27, a detailnějších směrnic daných Radou EU. Hlavní směry vyjednávání udávají právě jen političtí představitelé členských států. Tito představitelé mají rovněž možnost v průběhu vyjednávání měnit směrování vyjednávání, a reagovat tak na měnící se okolnosti vyjednávání.

Evropská komise

Michel Barnier vyjednával jménem EU, vede „Task Force 50“ (útvar EK, který reálně zajišťuje vyjednávání). V rámci generálního sekretariátu EK byl rovněž vytvořen zvláštní útvar pro „připravenost“ – analyzuje dopady, které bude brexit mít bez ohledu na výsledek vyjednávání, jakož i scénář, kdy by jednání skončila bez dohody s UK. Vydává také tzv. notices pro zainteresované strany (občané, podnikatelé) s popisem dopadů, které brexit přinese v nejrůznějších oblastech (letectví, volný pohyb zboží, ochrana práv duševního vlastnictví atd.).

https://ec.europa.eu/info/brexit/brexit-preparedness/preparedness-notices_en

Rada EU

V rámci Rady byla vytvořena paralelní struktura dle čl. 50 SEU na všech úrovních (pracovní skupina, Výbor stálých zástupců – COREPER, Rada pro obecné záležitosti), které se neúčastní UK. Tato struktura projednává poziční dokumenty, účastní se na přípravě a projednávání výsledků jednotlivých vyjednávacích cyklů. Projednává technické a dílčí otázky spojené s procesem vyjednávání. Do čela Task Force Rady EU pro brexit v červnu 2016 nominován Didier Seeuws.

https://ec.europa.eu/info/council-working-party-article-50-preparedness-seminars_cs

Evropská rada dle čl. 50 SEU

Pravidelně projednává stav vyjednávání a udává politický směr vyjednávání prostřednictvím tzv. pokynů.

Evropský parlament

Vytvořen „brexit steering group“, kterou vede Guy Verhofstadt. Evropský parlament je pravidelně informován o vývoji v brexitu, přijímá rezoluce (nezávazná stanoviska), musí stvrdit výslednou dohodu.

Kdo jsou hlavní aktéři UK?

Theresa Mayová (premiérka), Stephen Barclay (hlavní vyjednavač UK, ministr pro brexit), Oliver Robbins (poradce premiérky pro EU), Tim Barrow (velvyslanec UK při EU), Jeremy Hunt (ministr zahraničních věcí), Liam Fox (ministr pro mezinárodní obchod).

Pro samotné zahájení jednání bylo nejprve nutné přijmout mandát zmocňující EK jednat.
Roli mandátu plní dvojice dokumentů:

– pokyny Evropské rady (které byly schváleny Evropskou radou ve formátu EU27 dne
29. 4. 2017)

– vyjednávací směrnice schválené Radou pro obecné záležitosti (dle čl. 50 SEU) dne
22. 5. 2017.

Pro samotné zahájení jednání bylo nejprve nutné přijmout mandát zmocňující EK jednat.
Roli mandátu plní dvojice dokumentů:
– pokyny Evropské rady (které byly schváleny Evropskou radou ve formátu EU27 dne
29. 4. 2017)
· https://www.consilium.europa.eu/media/21745/29-euco-art50-guidelines-cs.pdf
– vyjednávací směrnice schválené Radou pro obecné záležitosti (dle čl. 50 SEU) dne
22. 5. 2017.

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí UK vystoupit z EU způsobilo značnou nejistotu pro občany, podniky, veřejné orgány i jiné subjekty, a to nejen v UK, ale i v ostatních členských státech, byl zvolen vícefázový přístup, jehož prioritou je spořádané vystoupení, omezení nejistoty a minimalizace rušivých dopadů.
V rámci první fáze bylo jednáno o třech prioritních oblastech – o právech občanů, finančním vyrovnání, irské hranici a dále o správě výstupové dohody a dalších otázkách souvisejících s vystoupením. Hlavními prioritami ČR pro první fázi vyjednávání bylo zajištění práv občanů, včetně práv na pobyt; vyřešení rozpočtových záležitostí; stanovení pravidel pro kontinuitu právního řádu a rámcové ustanovení týkající se vzájemných obchodních vztahů, na které by měla navázat následná dohoda o nových vztazích.
Po šesti oficiálních kolech a následných neformálních jednáních byl pokrok z první fáze stvrzen ve Společné zprávě z 8. 12. 2017.

Společná zpráva byla základem pro doporučení EK posunout se do fáze druhé. Následně byly přijaty pokyny Evropské rady.

Podle těchto pokynů se vyjednávání s UK mohla přesunout do druhé fáze. Shody bylo dosaženo ve všech klíčových otázkách.

V rámci druhé fáze byl kromě zbývajících otázek spojených s vystoupením (včetně politické dohody nad tzv. přechodným obdobím do konce roku 2020) projednáván i rámec budoucího vztahu s UK. K budoucímu vztahu přijala Evropská rada ve formátu EU27 pokyny na svém zasedání v březnu 2018.

Návrh první verze právního textu dohody o vystoupení byl zveřejněn 28. 2. 2018, od té doby probíhalo vyjednávání mezi EK a UK ve snaze dosáhnout shody nad celým právním textem. Dne 14. 11. 2018 dospěli EK a vyjednávači UK ke shodě jak nad textem dohody
o vystoupení, tak nad politickým prohlášením o rámci budoucích vztahů.

  • https://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-18-6422_cs.htm

Dne 25. 11. 2018 vedoucí představitelé EU27 na mimořádném zasedání Evropské rady (dle čl. 50 SEU) potvrdili dohodu o vystoupení UK z EU (ve znění předloženém vyjednavači EU vyjednavačům UK). Lídři rovněž schválili politické prohlášení o budoucích vztazích mezi EU a UK, které je připojeno k dohodě o vystoupení a na nějž se tato dohoda odkazuje.

  • https://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/european-council/2018/11/25/

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí UK vystoupit z EU způsobilo značnou nejistotu pro občany, podniky, veřejné orgány i jiné subjekty, a to nejen v UK, ale i v ostatních členských státech, byl zvolen vícefázový přístup, jehož prioritou je spořádané vystoupení, omezení nejistoty a minimalizace rušivých dopadů.

V rámci první fáze bylo jednáno o třech prioritních oblastech – o právech občanů, finančním vyrovnání, irské hranici a dále o správě výstupové dohody a dalších otázkách souvisejících s vystoupením. Hlavními prioritami ČR pro první fázi vyjednávání bylo zajištění práv občanů, včetně práv na pobyt; vyřešení rozpočtových záležitostí; stanovení pravidel pro kontinuitu právního řádu a rámcové ustanovení týkající se vzájemných obchodních vztahů, na které by měla navázat následná dohoda o nových vztazích.

Po šesti oficiálních kolech a následných neformálních jednáních byl pokrok z první fáze stvrzen ve Společné zprávě z 8. 12. 2017.

Společná zpráva byla základem pro doporučení EK posunout se do fáze druhé. Následně byly přijaty pokyny Evropské rady.

Podle těchto pokynů se vyjednávání s UK mohla přesunout do druhé fáze. Shody bylo dosaženo ve všech klíčových otázkách. V rámci druhé fáze byl kromě zbývajících otázek spojených s vystoupením (včetně politické dohody nad tzv. přechodným obdobím do konce roku 2020) projednáván i rámec budoucího vztahu s UK. K budoucímu vztahu přijala Evropská rada ve formátu EU27 pokyny na svém zasedání v březnu 2018.

Návrh první verze právního textu dohody o vystoupení byl zveřejněn 28. 2. 2018, od té doby probíhalo vyjednávání mezi EK a UK ve snaze dosáhnout shody nad celým právním textem.  Dne 14. 11. 2018 dospěli EK a vyjednávači UK ke shodě jak nad textem dohody
o vystoupení, tak nad politickým prohlášením o rámci budoucích vztahů.

Dne 25. 11. 2018 vedoucí představitelé EU27 na mimořádném zasedání Evropské rady (dle čl. 50 SEU) potvrdili dohodu o vystoupení UK z EU (ve znění předloženém vyjednavači EU vyjednavačům UK). Lídři rovněž schválili politické prohlášení o budoucích vztazích mezi EU a UK, které je připojeno k dohodě o vystoupení a na nějž se tato dohoda odkazuje.

Dohoda o vystoupení představuje předpokládané završení vyjednávání o vystoupení UK z EU dle čl. 50 SEU.  Dohoda zahrnuje rovněž ustanovení upravující přechodné období a protokoly k Irsku a Severním Irsku, Gibraltaru a Kypru. Obsah navrhovaného textu dohody vychází jak z dosažené politické shody mezi UK a EU z prosince roku 2017, tak z jednotlivých východisek k dílčím tématům, která EK se členskými státy konzultovala během minulého roku.

Komisní návrh právního textu z jara roku 2018 byl základem pro další vyjednávání,  jež probíhalo od března do listopadu roku 2018. Dvouletá lhůta pro vystoupení, v rámci které by mělo dojít k dosažení dohody o vystoupení, by měla vypršet dne 29. 3. 2019.

Dohoda stanoví podmínky vystoupení UK z EU. Nabízí právní jistotu, jakmile Smlouvy  a právní předpisy EU přestanou pro UK platit.

Dohoda o vystoupení se vztahuje na tyto oblasti:

    • Společná ustanovení, která stanoví standardní doložky pro řádné porozumění dohodě  o vystoupení a její uplatňování.
    • Práva občanů, ochrana životní volby více než 3 milionů občanů EU v UK a více než 1 milionu státních příslušníků UK v zemích EU, zaručení jejich práva na pobyt.
    • Otázky související s vystoupením, tj. zajištění bezproblémového zrušení stávajících ujednání a zajištění řádného vystoupení (například zajištění, aby zboží, které bylo uvedeno na trh před koncem přechodného období, pokračovalo do svého místa určení, ochrana stávajících práv duševního vlastnictví, včetně zeměpisných označení, postupné ukončení probíhající policejní a justiční spolupráce v trestních věcech a ostatních správních a soudních řízení, používání údajů a informací vyměňovaných před uplynutím přechodného období, otázky týkající se Euratomu a další záležitosti).
  • Přechodné období, během kterého bude EU postupovat, jako by UK bylo členským státem, s výjimkou účasti v orgánech EU a řídicích strukturách. Přechodné období pomůže zejména orgánům státní správy, podnikům a občanům přizpůsobit se vystoupení UK.
  • Finanční vypořádání, které zajistí, že UK a EU splní všechny finanční závazky přijaté v době, kdy bylo UK členským státem Unie.
  • Celková struktura správy a řízení dohody o vystoupení, která zajistí účinné řízení, provádění a vymáhání dohody, včetně vhodných mechanismů pro urovnávání sporů.
  • Podmínky právně účinného záložního řešení (backstop), jehož cílem je zajistit, že mezi Irskem a Severním Irskem nevznikne žádná tvrdá hranice. Protokol o Irsku / Severním Irsku obsahuje rovněž závazky UK, které nekrátí práva stanovená ve Velkopáteční (belfastské) dohodě z roku 1998, a chrání spolupráci mezi severem a jihem. Umožňuje pokračovat v režimu pro společný prostor cestování mezi UK a Irskem a zachovává jednotný trh s elektřinou na ostrově Irsko.
  • Protokol o výsostných oblastech UK na Kypru, který chrání zájmy kyperských občanů, kteří žijí a pracují ve výsostných oblastech UK na Kypru, po vystoupení UK z Unie.
  • Protokol o Gibraltaru,který stanoví úzkou spolupráci mezi Španělskem a UK týkající se Gibraltaru v souvislosti s prováděním ustanovení dohody o vystoupení týkajících se práv občanů a dotýká se správní spolupráce mezi příslušnými orgány v řadě oblastí politiky.

 

Přechodné období je pojem, se kterým počítá návrh dohody o vystoupení. Představuje období od 29. 3. 2019 (tzn. ode dne, kdy UK přestane být členským státem EU) do konce roku 2020. Během tohoto období zůstane, až na výjimky, vůči a v UK nadále účinné právo EU. 
Tento časový úsek tak má sloužit doslovně jako přechod mezi dosavadním postavením UK jakožto členského státu EU a novým (budoucím) vztahem mezi UK a EU, který by měl být v tomto období dojednán. Během přechodného období bude UK také jako doposud vázáno mezinárodními dohodami/smlouvami EU (včetně obchodních) a bude participovat na unijních programech, které jsou financované z rozpočtu EU (včetně programů jako je například Erasmus+). UK ve své terminologii pro toto období používá přídomek implementační.

Přechodné období by mělo pomoci zejména orgánům státní správy, podnikům a občanům přizpůsobit se vystoupení UK.

Information for UK citizens

Evropská unie k brexitu

Česká republika k brexitu

Spojené království k brexitu

Weby Úřadu vlády ČR k brexitu