Budoucí vztah mezi UK a EU bude definován smluvním ujednáním mezi oběma stranami. Dohodu o budoucích vztazích mezi EU a UK lze přitom uzavřít až poté, co se UK stane třetí zemí. Článek 50 SEU však vyžaduje, aby v podmínkách vystoupení bylo přihlédnuto k rámci budoucích vztahů UK s EU. Tento aspekt je upraven formou politického prohlášení o rámci budoucích vztahů, který byl společně s návrhem dohody o vystoupení schválen na mimořádném zasedání Evropské rady (čl. 50 SEU) dne 25. 11. 2018.

Budoucí vztah mezi UK a EU bude definován smluvním ujednáním mezi oběma stranami. Dohoda, jak ji zamýšlí politické prohlášení i mandát EU pro jednání s UK, by měla být ambiciózním, rozsáhlým, hlubokým a flexibilní partnerstvím, které pokryje oblast obchodu a hospodářské spolupráce, ale také politickou a bezpečnostní spolupráci. EU a UK vtělily své cíle pro budoucí partnerství do společného politického prohlášení, které je připojeno k dohodě o vystoupení a dohoda na něj v čl. 184 odkazuje. K nahlédnutí je politické prohlášení zde.

Základem obchodní spolupráce by měla být dohoda o volném obchodu, zaručující ambiciózní závazky i záruky, že vzájemný obchod bude vyrovnaný a férový. Budoucí obchodní dohoda by se měla podobat stávajícím moderním unijním dohodám. Měla by zachovat bezcelní obchod, zajistit preferenční přístup na trh služeb i veřejných zakázek a nastavit spolupráci v oblasti regulatorní a celní. Nicméně, žádná dohoda nebude přinášet stejné výhody jako členství v EU. Proto bude třeba, aby se firmy na přechod dobře připravily.

Podobně jako EU, i UK zveřejnilo svou představu o budoucím partnerství (dostupná zde). Prioritou pro UK je jednoznačně obchod. Vycházejí z jedné z nejmodernějších dohod EU – dohody s Kanadou CETA. Zbylé oblasti politické a bezpečnostní spolupráce, které jsou součástí i politického prohlášení připojeného k dohodě, je dle UK možné řešit zvláštními dohodami.

Zásadní je pro UK to, že budoucí vztah bude založen na vztahu dvou suverénů a velmi zdůrazňuje znovunabytou regulatorní autonomii. UK v této chvíli také deklarovala, že nemá zájem o prodloužení přechodného období, a považuje za reálné dokončení jednání do konce tohoto roku.

Z hlediska hlavních priorit v obchodních vztazích, UK chce bezcelní obchodní vztah založený podpořený moderními pravidly původu a dobrovolnou regulatorní spoluprací. Ambiciózní cíle má také v oblasti služeb, které tvoří významnou část britské ekonomiky. Na rozdíl od EU, pokud jde o záruky pro spravedlivý a rovný obchod, UK nechce jít nad rámec standardních závazků z dohod o volném obchodu.  UK rovněž odmítá model jedné komplexní dohody prosazovaný  EU.

https://www.parliament.uk/business/publications/written-questions-answers-statements/written-statement/Commons/2020-02-03/HCWS86/

UK si přeje od konce roku 2020, kdy skončí předpokládané přechodné období, ukončit volný pohyb osob a dosáhnout vládního cíle snížit čistou migraci. Zvláštní status bude na žádost a při splnění podmínek vydán občanům EU, kteří pobývali v UK po dobu pěti let
před koncem roku 2020 (speciální režim pak umožní osobám, co pobývali v UK před koncem roku 2020, avšak nesplňují podmínku pobytu po dobu pěti let tuto podmínku splnit i po roce 2020).

UK usiluje o to, aby získalo zpět plnou kontrolu nad tím, kolik lidí přijde žít do UK. Má zájem připravit takový imigrační systém, který bude stejný pro všechny části UK.UK v podstatě uznává, že bude třetí zemí a na základě zásady reciprocity si přeje podpořit mobilitu vybraných skupin lidí jako je mobilita za účelem obchodu v oblasti poskytování služeb, usnadnit mobilitu studentů, kteří si přejí studovat na britských prestižních univerzitách, podpořit mobilitu výzkumníků a vědců, OSVČ s vysokou kvalifikací a investorů. Evropským občanům, kteří si přejí cestovat do UK za účelem turismu či dočasné obchodní aktivity, budou umožněny krátkodobé pobyty bezvízově.

UK si přeje zůstat zapojeno v programech jako je Erasmus+, zachovat koordinaci systémů sociálního zabezpečení a sčítání dob pojištění a také zachovat evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC), zachovat princip zákazu diskriminace mezi stávajícími členy EU a uznávání kvalifikací.

UK deklaruje zájem na recipročních opatřeních s EU, pokud jde o kontroly na hranicích,které by zajistily hladký průchod pro občany UK při jejich cestách do EU kvůli dovolené či obchodu (předpokládá, že turističtí a obchodní návštěvníci by neměli být rutinně vystavováni na hranicích dotazování na účel jejich cesty). Naznačuje, že by se mohlo s EU jednat o tom, zda by se aplikovala elektronická cestovní povolení. UK chce posílit bezpečnost svých hranic nastavením minimálních bezpečnostních standardů pro cestovní doklady. Má zájem na tom, aby se minimalizovala administrativní zátěž pro osoby mající zájem o cestu do UK. Veškeré procedury by měly být krátké, jednoduché a uživatelsky přívětivé.

Bližší informace – viz „The Future Relationship between the UK and the EU, Framework for mobility“:

https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/725288/The_future_relationship_between_the_United_Kingdom_and_the_European_Union.pdf

https://www.gov.uk/government/news/government-outlines-no-deal-arrangements-for-eu-citizens
https://blog.newlandchase.com/united-kingdom-government-publishes-plan-for-eu-citizens-arriving-after-no-deal-brexit

Základní rámec pro vztahy s UK z pohledu EU-27 obsahují pokyny Evropské rady (čl. 50)
z 23. 3. 2018, jakož i tzv. politické prohlášení, k jehož znění dospěli vyjednávači EK a EU
14. 11. 2018, a které je přiloženo k dohodě o vystoupení. Jsou v něm stanoveny parametry budoucího partnerství mezi EU a UK v oblasti obchodu a hospodářské spolupráce; prosazování práva a trestního soudnictví; zahraniční politiky; bezpečnosti a obrany a v širších oblastech spolupráce.

Nastavení rámce budoucích vztahů vyplývá z článku 50 SEU. Budoucí vztahy mají být založeny na rovnováze práv a povinností. Samotný text prohlášení je strukturován do 5 částí (úvodní ustanovení; hospodářské partnerství; partnerství v oblasti bezpečnosti; institucionální a jiná horizontální ujednání; další postup). Obě strany tímto prohlášením potvrzují svůj záměr učinit kroky nezbytné pro zahájení formálních jednání podle článku 218 Smlouvy o fungování EU a souběžně jednat o dohodách v jednotlivých oblastech, a to co nejdříve po vystoupení UK z EU (tzn. až poté, co se UK stane třetí zemí), aby budoucí vztahy mohly nabýt právní podoby a dojednané dohody upravující tyto vzájemné vztahy mohly vstoupit v platnost do konce roku 2020.

http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/03/23/european-council-art-50-guidelines-on-the-framework-for-the-future-eu-uk-relationship-23-march-2018/

http://data.consilium.europa.eu/doc/document/XT-21095-2018-INIT/en/pdf

 

Spojené království je pro ČR důležitým a zajímavým partnerem – dlouhodobě se drží v top 5 největších vývozních destinací a je zásadním trhem pro některé české sektory, zejména automobilový či strojírenský sektor. Proto je naším cílem zachování prohloubená spolupráce a eliminace vzniku obchodních překážek v co nejvíce oblastech ekonomické výměny. Budoucí partnerství by mělo zajistit bezcelní obchod, úzkou spolupráci v regulatorní oblasti, preferenční vstup na trh služeb i veřejných zakázek a také nastavit takové podmínky, aby nedocházelo k získávání neférových obchodních výhod.

Konkrétní priority budou vtěleny do mandátu pro jednání s UK, který byl představen začátkem února (k nahlédnutí zde) a jeho finální verze byla schválena Radou EU 25. února 2020. Cílem EU bude ambiciózní a komplexní dohoda, která bude stavět na dvou pilířích – ekonomickém a politicko-bezpečnostním, a zastřešena bude jediným institucionálním a správním rámcem.

V rámci ekonomického pilíře EU chce zahrnout oblasti standardně spadající do dohod o volném obchodu – obchod zbožím, službami, přístup na trh s veřejnými zakázkami, ochrana duševního vlastnictví, a dále ji doplnit o spolupráce v oblasti dopravy nebo energetiky, dohodu o rybolovu, jakož i závazky zaručující otevřenou a spravedlivou soutěž.

Vyjednávání se rozběhnou začátkem března, jakmile budou mít obě strany jasný mandát k jednání.

V současné chvíli se počítá s omezeným časovým rámcem do konce roku, proto je možné, že se bude třeba definovat priority, abychom se v oblasti obchodní a ekonomické vyhnuli pádu na WTO minimální standard. Zároveň je třeba upozornit, že žádná budoucí dohoda nemůže plně nahradit výhody členství EU. Firmy se tak musí připravit na změny. O přesných parametrech nových podmínek se rozhodně během roku.

 

Do 31. prosince 2020 budou pravidla obchodování takové, jakoby Spojené království bylo dále členským státem. Firmy se tak nijak nemusí přizpůsobovat, nic se pro ně nemění. To se však již nebude platit od 1. ledna 2021, pokud tedy nedojde k prodloužení přechodného období. Nové podmínky obchodu určí dohoda o budoucích vztazích.

Budoucí obchodní dohoda by měla být koncipována jako dohoda o volném obchodu, podobná jako má EU s Kanadou či Japonskem, avšak s ohledem na ekonomickou provázanost a geografickou blízkost mezi EU a UK pokročilejší v některých oblastech. Dohoda by mohla mít tyto parametry:

  • nulová cla a kvóty na veškeré zboží
  • preferenční zacházení u zboží bude podmíněno splněním pravidel původu
  • zboží bude podléhat standardně celnímu dohledu dle celního kodexu Unie (nařízení č. 952/2013), samotné celní kontroly a procedury mohou být zjednodušeny na základě posílené celní spolupráce
  • regulatorní spolupráce vč. závazky v oblasti technických překážek obchodu a sanitárních a fytosanitárních opatření.
  • liberalizaci obchodu službami nad rámec dohoda GATS vč. závazků pro krátkodobé cesty za účelem podnikání a uznávání profesních kvalifikací
  • závazky v přístupu na trh s veřejnými zakázkami
  • další kapitoly zajišťující spravedlivý obchod a bránící neférovým obchodním opatřením (závazky v oblasti environmentální, sociální, státní pomoci a hospodářské soutěži, aj.)
  • zajištění odpovídající ochrany práv duševního vlastnictví vč. zeměpisných označení.

Nejzásadnější změnou tedy bude celní řízení. Byť by obchodování se zbožím mělo podléhat nulovým clům a kvótám, bude třeba plnit náležitosti celního řízení a deklarovat původ zboží dle pravidel stanovených v dohodě. To může znamenat komplikace pro výrobce, kteří vstupy pro svou výrobu dováží z třetích zemí (tj. mimo EU) a nesplní prahy přidané hodnoty výrobku, resp. jinak určený původ zboží, aby mohli na toto zboží uplatnit preferenci. Zároveň to však vylučuje, aby dohoda byla zneužívána (např. pokud by zboží z Číny bylo v EU/UK jen přebaleno a s nulovým clem putovalo do UK/EU).

Omezení bude také možné pocítit při poskytování služeb – nediskriminační zacházení bude zajištěno jen pro dané sektory, a omezení budou platit i pro pohyb zaměstnanců, či cesty za účelem poskytnutí služeb. V rámci budoucího vztahu již nebude možné mluvit o volném pohybu osob, jako takový mezi EU27 a UK končí a bude třeba vždy se řídit imigračními pravidly druhé strany. Omezení se vyskytnou i v přístupu na trh s veřejnými zakázkami – nebude možné se zapojit do všech zakázek na nediskriminačním principu, pouze do těch, které překročí definované hodnoty, nebo od zadavatelů, kteří budou v dohodě zahrnuty.

Dohoda také upraví regulatorní aspekty obchodu zbožím, ať už pro průmyslové výrobky nebo zemědělské a potravinářské zboží. Jelikož dohoda o volném obchodu vychází z rozhodovací a regulatorní autonomie obou stran, nebude automaticky platit princip vzájemného uznávání tak, jako jsme zvyklí na vnitřním trhu. To bude znamenat, že výrobce bude muset získat např. dvojí certifikaci, pokud chce své zboží uvádět jak na unijní, tak na britský trh, nebo bude muset splňovat britské požadavky na uvedení tohoto zboží na UK trh. Pro zemědělské zboží to bude moci znamenat povinnost získat licence na vývoz určitého zboží.

Změny mohou nastat také v oblasti ochrany práva duševního vlastnictví, kde bude třeba zajistit si ochranu zvlášť pro unijní, tak britský trh. Standardy ochrany by však měly být zachovány.

Postup vyjednávání můžete sledovat na www.businessinfo.cz/BREXIT a obracet se s dotazy ohledně budoucího obchodního vztahu můžete na brexit@mpo.cz nebo na Zelenou linku 800 133 331.

Pokud vyjednávání selžou, budeme opět v zásadě před scénářem tvrdého brexitu, kdy mezi stranami bude platit minimální standard garantovaný pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Tento standard garantuje nediskriminační zacházení na základě doložky nejvyšších výhod a národního zacházení. V praxi to znamená vznik tarifních a netarifních překážek. Konkrétní podmínky vývozu na britský trh budou po jejím odchodu z EU určovány výhradně Velkou Británií a mohou se tak lišit od podmínek působení na vnitřním trhu EU.

Pro jednotlivé aspekty obchodování by však platilo následující:

  • Celní dohled: Obchod zbožím bude nově podléhat celnímu dohledu. Dojde k obnovení cel – na dovozy se uplatní Celní sazebník EU (dostupný v databázi TARIC) a na vývozy do UK se uplatní britský celní sazebník, který by, pokud nebude změněn, měl odpovídat tomu unijnímu.
  • Kontroly na hranicích: Kontroly na hranicích budou v zásadě trojího druhu – bezpečnostní (zejména pro zboží živočišného a rostlinného původu), finanční (související s celním prohlášením, daňové aj.) a kontroly dozoru nad trhem (zejména pro průmyslové zboží, jež musí splňovat legislativní aj. požadavky).
  • Obchod se zemědělskými produkty: Pro zemědělské zboží se uplatní pravidla pro obchod se třetí zemí vč. norem sanitárních a fytosanitárních a standardů EU při dovozu.
  • Poskytování služeb: Pro poskytovatele služeb tvrdý brexit znamená, že se pro ně uplatní národní pravidla pro třetí státy. To může znamenat povinnost získat licenci, usazení v UK/EU nebo splnit jiné požadavky. Např. v  případě silniční, které jsou pro ČR významným sektorem, nákladní dopravy by tvrdý brexit znamenal povinnost usazení pro poskytovatele služeb a současně konec kabotáže.
  • Další oblasti související s obchodem: Tvrdý brexit také znamená konec vysílání zaměstnanců dle unijních pravidel a uznávání profesních kvalifikací.

Více na www.businessinfo.cz/BREXIT. Pro individuální konzultace se obracejte na brexit@mpo.cz nebo na Zelenou linku 800 133 331.

Informace k aktuálnímu stavu

Spojené království vystoupilo z Evropské unie dne 31. ledna 2020, současně s vystoupením začalo platit přechodné období, které potrvá minimálně do konce roku 2020 a v jehož průběhu bude UK stále aplikovat evropské právo. Pro občany, spotřebitele, podniky, investory, studenty a výzkumné pracovníky v EU i ve Spojeném království bude vše fungovat stejně jako doposud.

Aktuality

Information for UK citizens

Evropská unie k brexitu

Česká republika k brexitu

Spojené království k brexitu

Weby Úřadu vlády ČR k brexitu